Historie společnosti
1942 – začala se psát historie současně největší hutní společnosti České republiky. Tehdy Vítkovické železárny, v důsledku omezeného rozvoje vzhledem k umístění ve městě, započaly výstavbu svého jižního závodu v Kunčicích.
1947 – 1948 – bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutního kombinátu, tehdy stále ještě jako součást Vítkovických železáren. |
Příprava k zahájení stavby první tratě - koleje k vysoké peci/září 1949
|
Staveniště NHKG v popředí první vlečka na rudný most/1949/50
|
31. prosince 1951 – došlo k osamostatnění a vznikla Nová Huť Klementa Gottwalda (NHKG), národní podnik.
Výstavba správní budovy-ředitelství/1951
|
Pohled na chladící věž elektrárny/1951
|
1951 – 1958 – první etapa existence podniku. Celý kombinát tvořilo pět koksárenských baterií, dvě vysoké pece včetně licího stroje, čtyři siemens-martinské a pět hlubinných pecí, blokovna, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část elektrárny včetně vodohospodářství.
Výstavba koksovny/1951
|
Svářeči svařují armaturu u VP/1951
|
Pohlednice z výstavby NHKG -1951/1952
|
A. Zápotocký při zapálení pece/1952
|
1958 – 1961 – v další etapě se rozšiřovaly zejména kapacity pro produkci základních surovin jako jsou koks, surové železo a ocel, ale také se stavěly provozy s následným zpracováním těchto produktů. Rovněž byla v tomto období zprovozněna válcovací trať a linka na výrobu osobních, nákladních a traktorových kol. Počet koksárenských baterií se navýšil o čtyři, přibyly dvě vysoké pece a pět sklopných pecí pro výrobu oceli. Byla postavena také nová blokovna, pásové tratě P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu trubek, kyslíkárna a jiné.
Nová pásková trať P-800/1961
|
Důlní výztuže-druhý střihací lis na stříhání mat. pro výstroj důlních chodeb/1961
|
1967 – 1985 – rozsáhle se modernizovaly martinské pece na pece tandemové. Další větší investicí byla výstavba středojemné válcovny v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenské baterie.
Ocelárna-odlévání železa na MB peci/1967
|
Výstavba nové koksové baterie č. 1/1971
|
1989 – došlo ke změně názvu a z NHKG se stala Nová Huť, státní podnik. S touto změnou se pojí další významné technologické události, zejména přechod od odlévání oceli do ingotů k plynulému odlévání oceli.
Delegace v podniku - minitr financí Václav Klaus v NH, s.p./1990
|
Pohled na budovu podnikového ředitelství NH, a.s. - 1992
|
1993 – 1999 – byla postupně připojena zařízení pro plynulé odlévání. První v prosinci roku 1993, druhé o čtyři roky později a třetí v srpnu 1999. Tato změna přinesla větší výtěžnost oceli a v podstatě nižší energetickou náročnost. Neméně významnou událostí byla také výstavba válcovny na výrobu širokého, za tepla válcovaného pásu, která nahradila dvě zastaralé tratě a jejíž komplex je označován pásová minihuť.
Ocelárna - tavba šesti proudy na kontilití/1993
|
Návštěva Václava Havla (tehdejší prezident ČR) v NH, a.s. na ocelárně/1996
|
2003 – koncem ledna nastal zlom, když Lakshmi Mittal, jehož strategie je založena především na restrukturalizaci a modernizaci upadajících oceláren, koupil v rámci privatizace Novou Huť a zhruba v polovině dubna vznikla ISPAT Nová Huť, a. s.
2004 – koncem roku se opět změnil název společnosti, tentokrát na Mittal Steel Ostrava, a. s. V rámci privatizace se z některých provozů a závodů staly přidružené nebo dceřiné podniky, například JÄKL Karviná, a. s., Nová Huť Zábřeh, a. s. nebo Vysoké pece Ostrava, a. s.
2006 - nejdiskutovanějším tématem ocelářského světa se stala snaha Lakshmiho Mittala o převzetí světové dvojky Arceloru. Koncem června tohoto roku oznámila rada Arceloru sloučení s Mittal Steel a vznikl tak světový gigant, v důsledku čehož se změnil i název ostravské společnosti na ArcelorMittal Ostrava.
2007 – některé společnosti, které se vydělily v roce 2004, se opět organizačně připojily k mateřské společnosti.
2019 – počátkem července se společnost stala součástí skupiny Liberty a její název se změnil na Liberty Ostrava.