Letos uplynulo 75 let od osvobození kunčických závodů
Psal se rok 1942 a tehdejší Vítkovické železárny potřebovaly rozšířit své výrobní prostory, a tak vznikl projekt Jižního závodu. V této době patřil podnik pod říšskoněmecký koncern, který rozhodl o změně plánů a místo hutních provozů byl budován muniční závod. Ten začal fungovat rok poté, i když s minimálním objemem výroby. Na pracovní režim měly vliv neustálé přelety spojeneckých letadel a zároveň s blížící se frontou docházelo k vysoké absenci zaměstnanců. Ke konci dubna 1945 docházelo do práce přibližně 55 % zaměstnanců.
Pro zachování průmyslového potenciálu Ostravska byla vypracována tzv. Ostravská operace, která trvala od 10. března do 4. května 1945. Díky dobré znalosti Ostravy měla vojska spojenců společně s československými výhodu a díky tomu se jim podařilo Němce zaskočit. To byl také důvod, proč Němci nemohli uskutečnit plánované destrukce průmyslových objektů a 30. dubna z Kunčic odjeli.
4. května 1945 byl Jižní závod převzat sovětskou vojenskou stráží jako válečná kořist. Přispěla k tomu skutečnost, že závod byl vybudován za účelem výroby munice. Nikdy se však nestal samostatnou firmou, stále se jednalo o součást Vítkovických železáren. A tak došlo bohužel k tomu, že 27. srpna 1945 byla zahájena demontáž strojního zařízení závodů a odvoz do Sovětského svazu. Nakonec zůstalo v Kunčicích přibližně 13 % z původního vybavení. Jednání o propuštění Jižního závodu ze záboru nadále pokračovalo a v říjnu 1945 bylo úspěšně dokončeno. Poslední jednotky Sovětské armády opustily závod 19. prosince téhož roku. Z dílen Jižního závodu vznikla Strojírna, která začala vyrábět bezprostředně po propuštění ze záboru. Rourovna byla v době osvobození dokončena pouze z necelé poloviny.
Jižní závod - dílna I, 1944
Jižní závod - dílna I, 1945
Jižní závod - dílna II, 1944
Jižní závod - dílna III, 1944
Jižní závod - dílna III, 1945